vanovaso: Zřejmě na to ještě nejsi dostatečně připravena, jako když v předjitřním čase doznívá ještě v Tvé mysli sen...Jsi již napolovic vzhůru, ale duch ještě ulpívá v krajině snů. Neboj, až přijde čas, procitneš zas!;-*

vanovaso: Třeba se někteří z pověrčivosti určitým tématům vyhýbají...;-)

vanovaso: Ten kdo je sám citlivý, vnímá to jako pozitivní vlastnost i u druhých a činí je to v jeho očích výjimečnými a hodnými jeho zvláštní pozornosti...;-)
Takže obyčejná, to rozhodně nejsi!;-)

vanovaso: Ten kdo je sám citlivý, vnímá to jako pozitivní vlastnost i u druhých a činí je to v jeho očích v6jimečn6mi a hodnými zvláštní pozornosti...;-)

vanovaso: Já věřím, že něco nad námi je, ale nehledám to v kamenných chrámech.
A věřím, že když opravdu chceme a jde to opravdu od srdce, splní se to...;-)

vanovaso: Taky chci...Ale asi je ještě má touha příliš poskvrněna sobectvím a tak zůstává nenaplněna...;-(

vanovaso: Chtěla bych nic neznamená, chci dělá divy!;-)

vanovaso: vanovaso:
Ano, jednoho dne se zase probudíš, ne v novém světě, ale tady, sama v sobě, pro sebe i pro nás, živá pro živé, jen bohatší o novou zkušenost a vnímavější i k citům druhých...;-)))

Určitě ano!;-)

vanovaso:
Ano, jednou každý umře a snad se pak i shledá s tím, koho miloval láskou až za hrob. Ale nesnaž se svůj konec uspěchat, co když je to jen krásný sen? A navíc, pomysli i na Ty, kteří Tě tu mají rádi! Věřím, že i On by si to nepřál... ;-)
Obávám se, že i mně už bys tu tak nějak chyběla, třebaže se naše cesty zatím jen letmo zkřížily. Máš tak krásnou duši...;-*

vanovaso: vanovaso:
Tvé srdce je tak něžné a plné lásky a já závidìm tomu, kdo si ji teď již nemůže vychutnat. Anebo může? Třeba je vážně něco tam na druhé straně, možná duše našich drahých nám zůstávají nablízku.Nevím, ale chci v to věřit!;-)

vanovaso: Krásné, láska až za ...
Máš pravdu, není spěch
a čas je pojem pouhý,
Tvůj život má svůj běh
a TAM je to kus dlouhý!
Ač duše Tvoje snad
těší se na shledání,
zde každý má Tě rád,
buď ještě s námi, paní!;-)

Amelie M.:
Ani já nikam nespěchal,
ač víc jak 6 let tomu,
já klidně straším si tu dál
jak zombí, u sta hromů!

Tak na odchodu nelpím už,
toť za klid velká cena,
někdy je z muže polomuž
a žena? Položena...;-)

vanovaso: Chtěl jsem odpovědět slovy písně Pavla Bobka, ale vyznělo by to jako důvěrnost, k níž nemám právo, i když vystihuje velmi přesně mé pocity...;-(
Možná to uhodneš, je to asi waltz.;-)

vanovaso: C'est vrai!;-)

vanovaso:
To byla jen slovní hříčka inspirovaná tou Tvojí a myšlenkou bloudění v kruhu...Ne výzva ke zkratkovitému řešení! O tom, prosím, Ty ani neuvažuj!
Trhej dál třešinky ze stromu života,
líp je být dycinky, kde život klokotá!
;-*

vanovaso:
Pravdu máš...;-)

vanovaso: Není zač! ;-) Tvůj smutek očistil mé srdce a ukázal mi pošetilost mého vlastního počínání, kdy namísto koupelí v jezeře Naděje se tak často brodím v bažině marnosti...;-(
Tak dlouho, dlouho již!

vanovaso:
Nekonečno v konci, konec v nekonečnu?
Snad bloudíme v kruhu...Pak by měl mít sečnu,
po níž nadejdeme tomu, kdo do dáli
odešel a touha po něm v srdci pálí...
Vezmeme to zkratkou, když je tu ta sečna
snad zas setkáme se v konci nekonečna...;-)

*I když můj smutek má poněkud jinou kvalitu, protože čistě teoreticky lze ještě zvrátit vývoj, rozumím tomu Tvému...;-*

vanovaso:
Marná je touha má, marné volání,
srdce, co smutek má, snít se nebrání.
Do dálek nezměrných odešla duše Tvá,
mé touhy volání zpět Tě nepřivolá...;-(
Padl z toho na mne smutek...Jaká to Láska! ;-)