Jednoho dne se probudíme zase Živí

.. ono ani není víc co dodávat.. říkáš to sama.. pěkná.

vanovaso: Zřejmě na to ještě nejsi dostatečně připravena, jako když v předjitřním čase doznívá ještě v Tvé mysli sen...Jsi již napolovic vzhůru, ale duch ještě ulpívá v krajině snů. Neboj, až přijde čas, procitneš zas!;-*

shane: tak nějak si to představuju, ale ještě jsem spíš v polospánku ...

vanovaso: vanovaso:
Ano, jednoho dne se zase probudíš, ne v novém světě, ale tady, sama v sobě, pro sebe i pro nás, živá pro živé, jen bohatší o novou zkušenost a vnímavější i k citům druhých...;-)))

buburadley: děkuji za komentář, ale doufám, že ne. Stejně jako čtenář básně si v básni hledá svoje a chápe ji po svém a po svém vykládá, tak autor píše o svém - životě, nitru, citu,... a já jsem psala o tom, že momentálně nežiju, protože mi zemřel nejbližší člověk , ale že doufám, že to jednou přebolí a zase začnu žít, i když jinak, prostě se probudím živá do nového života, ale tady a teď, nebo spíš zítra , ale ne v jiném těle a jiné době, chci si ten svůj tady ještě dožít.. a na reinkarnaci nevěřím. T o jenom pro pořádek, jinak je úplně jedno , jak to cítíte Vy a máte na to právo... když jsem se dívala znova na tu báseň vaším pohledem, musím uznat, že i tak by se dala pochopit a vyložit.. každý at si jí vyloží jak chce on, ale jen já vím , jak bylo myšleno každé slovo

V JINÉ DOBĚ A JINÉM TĚLE:-)

Jednoho dne
se probudíme zase
Živí

moje řeč