Bylo by krásné, kdybychom mohli padnout krásným ženám do náruče a nepadnout jim přitom do rukou...:-)
♥♥♥
Jak tedy vyřešit dilema neustálé,
být láskou spoutaný a volný zůstat stále?
♥♥♥

Severak: Copak louže, mne jako školáka přitahovala spíše voda proudící po dešti kolem chodníků. Když jsme tam s kluky pouštěli lodičky a soutěžili, čí bude rychlejší, tak mne to tak zaujalo, že jsem jako třeťák třeba končil v jednu a doma byl někdy o půl páté. A to jsem to měl tak pět minut...:-)))

Lenča: V to doufám!:-)

Ty mi teda dáváš...:-)

Lenča: Ovsem jen potud, pokud ma recnik punc duveryhodnosti v ocich posluchace nebo je jeho idolem,,,:-(

Lenča: Slova zustavaji porad jen slovy...:-)

Orionka: Ano, výkladů se nabízí hodně, třeba i ten, že hladovějící je občasná milenka, která se naivně domnívá, že on se kvůli ní rozvede. A k tomu nepotřebuju fantazii, to je dnes běžná realita...:-)

Jiří Turner: Díky! Zdá se, že ano, i když s tím koncem má Amálka pravdu...:-)

Amelie M.: Děkuji! Jsem rád, že alespoň část sonetu nalezla milost v Tvých očích. Prostě jsem si to ještě jednou zkusil i s těmi slovy. Ta škola se tam fakt zapracovává obtížně...:-)

Zase se mi tak nějak potí oči...A připomíná mi to, kolikrát jsem se sám snažil do svých veršovánek dostat pár mouder či slova útěchy, kolikrát jsem byl i v soukromí přesvědčivější než had z Ráje a jak mne těšilo, když to pomohlo a zpětně to trochu změnilo i můj vlastní náhled na svět.:-))))))))

Lenča:
I když se srdce podobá nekonečné slánce z pohádky, jsou chvíle, kdy se cítí prázdné a vycuclé...:-(

Jsi idealistka, Lenčo! Taky jsem býval, dávno tomu, teď smetám již nános prachu let minulých...:-(
Ale dík za krásný přídavek lásky...:-)))

Bylo by krásné smět dát víc
lásky svým bližním, bez hranic
milovat celým srdcem svým,
ale co když to neumím?
Co když mi málo zbylo jen
té pravé lásky v srdci mém,
s úbytěmi se potýká,
svět kol jí víc se netýká?
Co když pominul pravý čas,
lhostejnost uchvátí nás zas
a srdce, ztvrdlé na kamen
netoží snít již lásky sen?

korálek: Díky! Ale cítím, že to není ono...:-)

oslov radek: A dokonce 3x? Díky...:-)

Jakou další stránku života otevřeme my, koho asi zachráníme, zachraňujíc zároveň i sebe? /:>I

Timothy A. Postovit: Díky!:-)

Jiří Turner: Jirko, ta druhá čtyřka byla původně taky střídavá, jenže když jsem zjistil, že to je CDCD a ten Shakespeare mi tím koncem nepasoval do rýmů, prohodil jsem to, a když mi ten konec nešel ani do Puškina, zhlédl jsem se v Lentinim.
Sice jsem mohl ještě změnit první sloku, tam to taky jde prohodit, ale ani Clare mi nevyhovoval.

korálek: Nevím, už jsem to asi párkrát neunesl...:-(
Břemena méně tíži ty, kdož je nesou obratně anebo na to nejsou sami...:-)

Sakra! Stokrát si můžu říkat, že to je jen román, i když inspirovanej tím setkáním s rakovinou, o kterém jsi se zmínila, a stejně tu teď brečím...Asi to bude tím, že se nikdo nedívá! Jinak jsem děsnej herec a zatloukač. Protože na veřejnosti chlapi přece nepláčou!:-(

koiška:
Nj, to bych musel ale psát: "já často jsem ji miloval pod modrou oblohou", abych zachoval 14 slabik. Víš, já si to broukal tak, že vždycky po 8. slabice jsem měl malou pauzu.
Ono mi to pomáhalo do rytmu, pak už jsem to jen přepočítal.
Takže asi tak...:-)