Jiří Turner: Ano, ta škola to omezuje, kdyby aspoň z toho šlo udělat přídavné jméno. Mně to taky vadilo, ale nechtěl jsem to vypustit, i když i se čtyřmi slovy by to vzali. Těch ukřičených ptáků je na mne asi moc, stejně jako pagody mraků a kostry draků mne tlačili do míst, kde asi sonety neznají...Ano, s těmi povinnými slovy je to takovej workshop, co nás tlačí tam, kam bychom normálně nesměřovali. Ale jinak hezký pokus...:-)

Amelie M.: Věřím, že to byla fakt správná teta jak má být a ten obrázek je k tomu fakt skvělý! Netušil jsem, že máš slovenské kořeny, tady pokud vím, měla Lorraine maminku Slovenku a bylo to poznat i v její tvorbě, zvláště kdesi jinde, tady má jen pár kousků. Něha se snoubila s temperamentem...:-) No jako vlastně i u Tebe!:-)

Jiří Turner: Díky! Já naposledy etl před léty ty Shakespearovy Sony a 100 sonetů Lauře od Petrarky, ale zatím jsem se teorií nějak nezabýval. Uritě by ty verše měly být delší, až budu psát něco svého bez zadaných slov, přihlédnu k tomu a neuspěchám to!:-)

kekebreke: Něco ve mně možná je, ale celkově teď nejsem ve formě. A se sonety nemám zkušennost žádnou, vlastně až veršotepárna mne nutí k nějaké systematizované a časově omezené tvorbě dle zadání. Jo, na dané fráze i celé verše z mých poznámek je i Perutí černou a tématicky a v šibeničním čase vzniklo i Zamyšlení nad obrazem K.L. I romantická píseň vodníkova byl workshop na posledí chvíli, abych někoho nezklamal neúčastí, Ale všechno je poprvé.:-)))

vanovaso: Máš pravdu! Rozhodně jsem nechtěl se nějak vytahovat, je to zvyk z dob, kdy tady byly nevěrná, ivkaja, ertíek a ještě pár dalších. Brali jsme to jako hru, přátelské škádlení...::-)

Jiří Turner: Díky! Žáka mám rád a uritě se to i někde projevuje. Netuším, zda pro sicilský sonet platí totéž, co pro shakespearovský, pokud jde o těch 11 resp. 10 veršů, dělení do těch významových celků, vlastně vět a překvapivý zvrat v posledním dvouverší...No, ve veršotepárně ty informace dost zjednodušili, taky neuvádějí všechny možnosti a konec konců je to první pokus o sonet, tak uvidíme příště...:-)

kekebreke: No, ukvapil jsem ses tím zveřejněním a hlavně odesláním. Ale je to první pokus...:-)

PrimaDen: Ano, tu druhou jsem měl upravit tak, jak píšu Am*: já toužil mít Tě tu. I když tak, jak jsem si to zpíval, to tak hrozně neznělo. Horší bylo, kam dodateně nacpat tu školu...Tady to mohu změnit, ale tam jsem to už poslal, protože zas nějak nejsem ve své kůži.:-(

Amelie M.: Název byl podle 1. verš, který vystihuje podstatu. Měl jsem dát Krásce v bílém klobouku? Asi jo...:-)

Amelie M.: Upřímnou soustrast, Am*! Jistě se tam shora dívá a má radost, že tu na ni zbyla aspoň hezká vzpomínka...:-)

Svatá pravda...

ŽblaBuňka: Což takhle bez kofeinu anebo soja kávu?:-)

vanovaso: No vidíš, mně to došlo až když šel odeslat komentík...:-)
Nemáš to totiž v žádné sbírce a to mne zmátlo...Aleje to hezký! .-D
Netušil jsem, že jsem tak moc čitelný, i když vlastně z těch, co veršovali v komentících už tu asi mnoho nezbylo...:-(

V zajetí deprese
duševní komprese
k zemi nás tlačí zas.

Kdo si to odnese,
zda člověk zvedne se,
to zajímá teď nás...

Posláno už ano, bohužel. A škola tam být musí, nejsme mejdlo! Z pravidel sonetu vybrali jen to hlavní, totiž 14 veršů a dělení na 2 sloky po 4 verších a buď 3x2 či 2x3 verše - dle nabídnutých typů s různými obměnami skladby veršů, i když jiní autoři zase měli jiná schémata slok nebo dříve v Anglii byly 2 sloky /8 a 6 veršů/...:-)

Asi jsem měla napsat . ...já toužil mít Tě tu...Začlenění školy byla z nouze ctnost po zjištění, že po úpravě chybí. I když stačí pro zveřejnění použít tři slova, jak to Shane vysvětluje v komentu Amelii kdesi jinde.

Ach ano, zbav mne téhle písně,
Xindl mi k srdci nepřirost,
z jeho škvárů mám v duši tísně,
nekompromisně říkám: Dost!

Krásné verše a skvělá idea!:-)

Tak pospěš, dokud živly lásce přejí,
nepropas šanci milovat se dnes,
nezhrdni mnou, když v ústrety ti spěji,
chci tvoje být, když venku řádí běs...

Myslím, že i v anonymní den poznám komentář JT. Rád bych upozornil, že koiška koiška tak jako jiní četla zadání na veršotepárně, kde je nastíněna jen stručně forma několika nejčastějších sonetů, ale nic víc. Není tam zmíněn počet slabik, ani užší vazba mezi nimi. Z tohoto pohledu kladně hodnotím, jak to pojala, výhrady bych měl asi jen k nestejnému počtu slabik hlavně ke konci. :-)))

korálek: Díky! Ten první byl paradoxně poslední! Napřed jsem s ním oblažil Orionku v komentu u jejího velmi vydařeného kousku a pak to ještě poslal...:-)