Vždycky lze něco najít
v krásné krajině snů,
chlubit se tím, či tajit
to až do konce dnů.

Jako by mrtev byl již
ten, kdo neumí snít,
i když se třeba mýlíš,
líp než netečný být...
:-)

Připomnělo mi to rozlučkovou diskotéku, kterou uspořádal jeden mladý exkolega na zkušebně ústředny, kde jsem dělal. On už byl mezitím v kanceláři o pár pater výše. Prima kluk, ve volném čase i diskjockey. Jenže mu objevili malý nádor na mozku a při kontrole v Praze ještě i velký. Takže šel na laserovou operaci a moc nevěřil na úspěch, tak pozval všechny, co ho znali a mohli přijít, někteří se i vystřídali. Bylo to krásné, všichni se odvázali a mluvit o nemoci bylo tabu. Dan měl radost a odjížděl s větší vírou v návrat. Operace se zdařila, ovšem po čase mu objevili na plicích pár nádorů zvíci holubího vejce. Takže zase tvrdá chemoterapie, my už po digitalizaci ústředny byli jinde a asi po roce mi kolegyňka řekla, že Dan už není...:-(

Bylo by krásné, kdybychom mohli padnout krásným ženám do náruče a nepadnout jim přitom do rukou...:-)
♥♥♥
Jak tedy vyřešit dilema neustálé,
být láskou spoutaný a volný zůstat stále?
♥♥♥

Severak: Copak louže, mne jako školáka přitahovala spíše voda proudící po dešti kolem chodníků. Když jsme tam s kluky pouštěli lodičky a soutěžili, čí bude rychlejší, tak mne to tak zaujalo, že jsem jako třeťák třeba končil v jednu a doma byl někdy o půl páté. A to jsem to měl tak pět minut...:-)))

Lenča: V to doufám!:-)

Ty mi teda dáváš...:-)

Lenča: Ovsem jen potud, pokud ma recnik punc duveryhodnosti v ocich posluchace nebo je jeho idolem,,,:-(

Lenča: Slova zustavaji porad jen slovy...:-)

Orionka: Ano, výkladů se nabízí hodně, třeba i ten, že hladovějící je občasná milenka, která se naivně domnívá, že on se kvůli ní rozvede. A k tomu nepotřebuju fantazii, to je dnes běžná realita...:-)

Jiří Turner: Díky! Zdá se, že ano, i když s tím koncem má Amálka pravdu...:-)

Amelie M.: Děkuji! Jsem rád, že alespoň část sonetu nalezla milost v Tvých očích. Prostě jsem si to ještě jednou zkusil i s těmi slovy. Ta škola se tam fakt zapracovává obtížně...:-)

Zase se mi tak nějak potí oči...A připomíná mi to, kolikrát jsem se sám snažil do svých veršovánek dostat pár mouder či slova útěchy, kolikrát jsem byl i v soukromí přesvědčivější než had z Ráje a jak mne těšilo, když to pomohlo a zpětně to trochu změnilo i můj vlastní náhled na svět.:-))))))))

Lenča:
I když se srdce podobá nekonečné slánce z pohádky, jsou chvíle, kdy se cítí prázdné a vycuclé...:-(

Jsi idealistka, Lenčo! Taky jsem býval, dávno tomu, teď smetám již nános prachu let minulých...:-(
Ale dík za krásný přídavek lásky...:-)))

Bylo by krásné smět dát víc
lásky svým bližním, bez hranic
milovat celým srdcem svým,
ale co když to neumím?
Co když mi málo zbylo jen
té pravé lásky v srdci mém,
s úbytěmi se potýká,
svět kol jí víc se netýká?
Co když pominul pravý čas,
lhostejnost uchvátí nás zas
a srdce, ztvrdlé na kamen
netoží snít již lásky sen?

korálek: Díky! Ale cítím, že to není ono...:-)

oslov radek: A dokonce 3x? Díky...:-)

Jakou další stránku života otevřeme my, koho asi zachráníme, zachraňujíc zároveň i sebe? /:>I

Timothy A. Postovit: Díky!:-)

Jiří Turner: Jirko, ta druhá čtyřka byla původně taky střídavá, jenže když jsem zjistil, že to je CDCD a ten Shakespeare mi tím koncem nepasoval do rýmů, prohodil jsem to, a když mi ten konec nešel ani do Puškina, zhlédl jsem se v Lentinim.
Sice jsem mohl ještě změnit první sloku, tam to taky jde prohodit, ale ani Clare mi nevyhovoval.

korálek: Nevím, už jsem to asi párkrát neunesl...:-(
Břemena méně tíži ty, kdož je nesou obratně anebo na to nejsou sami...:-)