Slohová práce, 20.5.2008
přidáno 20.05.2008
hodnoceno 1
čteno 1022(13)
posláno 0
    Představte si noční vlak, mezistátní rychlík ujíždějící velkou rychlostí zasněženou krajinou. Jeho vagóny, jeden jako druhý, pobité a pokreslené sprostými obrázky a telefonními čísly (Zavoláš mi?). Jídelní vůz, nyní skoro prázdný, nabízí poslední jídlo opozdilcům, v lůžkovém vagónu se jiní cestující oddávají slastnému a mnohdy vytouženému spánku. Tu hrají karty, tam se poslouchá tichá hudba, v dalším kupé se jemně líbá mladá dvojice a na samém konci vlaku, ano, přesně tam, sedí v posledním kupé dívka. Zcela sama. Splývá a tmou, která je nejen kolem ní. Zcuchané tmavé vlasy jí padají do tváře a zakrývají velké černé oči lesknoucí se slzami. Jedinou světlou výjimkou je přeškrtaný nápis HOPE na triku s roztrženým rukávem. Hlava opřená o ledové sklo, skelné oči upřeně sledující mrazivou temnotu za okny vlaku.
  Rozklepanou rukou si zastrčí pramen vlasů za ucho a zapálí si cigaretu (Ve vlaku kouřit zakázáno!) a vydechne obláček štiplavého kouře na lesklé, teď vlastně zamlžené, sklo. Rychlým pohybem zjizvené ruky (kočky se při topení bránily) nakreslí na mizící tabuli záhadný obrazec (vzpomínka na minulost) a sledujíc, jak mizí, mihne se jí po tváři vítězoslavný úsměv. Oči jsou však chladné.

  Léta Páně 1665 spatřila světlo světa maličká dívčina. Suchý a neúrodný rok jí vzal matku, popravčí špalek otce. Vychovala ji baba-šarlatánka. Měla spoustu jmen: Poběhlice, Divoženka, Had, Ďáblovo dítě, Čarodějnice.
  Tu noc, kdy se narodila, zuřila nad krajem strašlivá bouřka; blesky několikrát zasáhly statné stromy a ty vzplanuly. Všichni vesničané hasili požáry a její matka umírala při porodu. Otec se utápěl v alkoholu a nakonec se přidal k bandě vrahů. Byl chycen, souzen, odsouzen a popraven. Nikdy nebyla pokřtěná, v kostele omdlévala. Když jí táhlo na sedmnáctý rok, obvinili ji z čarodějnictví.
  Snad bych měla objasnit, proč si vybrali zrovna ji. Byla krásná (mnoho chlapců na ni tajně myslelo), chytrá (vyznala se v léčení nemocí a neduhů, ochotně pomáhala vesničanům a nikdy neslyšela slůvka díků). Její dlouhé zcuchané vlasy byly trnem v oku všem dívkám okolo, její bělavá kůže a štíhlá postava je strašily ve snech a tmavé hluboké oči ostatním naháněly hrůzu.
  Musím podotknout, že byla skutečná čarodějka.
  Když si pro ni přišli, seděla na okenním parapetu, hlavu opřenou o chladivé sklo. Zcela odevzdaná svému osudu. Neplakala, byť měla srdce zlomené a duši na cáry. Pršelo.
  Nesoudili ji. Rovnou ji dovedli na hranici a upálili. Nebránila se. Věděla, že pro klid vesnice zemřít musí. Poslední slova zněla: Vrátím se.


  Začíná svítat. Drobná dívenka v posledním kupé jedoucího vlaku má zavřené oči a sladký úsměv na rtech. V myšlenkách se stále vrací k minulé noci. Přehrává si ji scénu za scénou, minutu po minutě, úsměv po úsměvu.
  Byli to hodní lidí, bohužel narozeni do špatné vesnice.
  Vrátila se.
přidáno 20.05.2008 - 16:37
To vůbec není špatný. Název bych tomu třeba dala Návrat dcery noci nebo něco v tom smyslu. Možná jen Návrat. Škoda, že jsem si to přečetla až teď, když je slohovka už odevzdaná... Ale máš na jedničku:-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Návrat : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Já mýma očima
Předchozí dílo autora : Život je děvka

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
štiler
» narozeniny
saman [10], Mannon [13], renekl [7], Hagrid [9], Tajemná [8], Marc Le Fleur [1]
» řekli o sobě
derrry řekla o barunka=o) :
Jedna z mých nejoblíbenějších autorek. Ví, co chce říct a ví, proč to říká. Její práce se nedají jen tak přejít.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ipad mini 5

Čtení i psaní na iPadu vás bude bavit!

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku