možná bys tohle lépe vyjádřila v próze, ale vnímám z toho tvé pocity, to určitě

není to špatné

ó, celkově skvělé, obsahem, stylem, prostřední sloka u mě nej a s tou pravdou a vodou to nemá chybu

Je pravda že ten styl je zvláštní, ale je takový ve všech dílech které Charlie zatím napsal, něčím mi to připomíná jednoho zdejšího poetu, člověk když rozkóduje styl, objeví poetickou duši, rozervanou, patřící do jiného světa než do toho, který žijeme, mám ráda takové básně, snové, rozhárané, takoví jsou básníci a mnoho jich tu takových není

je to nádherné, jen nevím, vnímám snad špatné svědomí, nevím proč, ale hlavně že šťastný dokličkuješ

milé, pravdivé, metafoře tleskám

při čtení jsem si říkala sakra proč pořád opakuje stejná slova, ke zvýšení účinku, a asi proto, že při psaní to tak ta holka vnímá, stokrát ne by nedovedlo vyjádřit cos chtěla napsat, vlastně dobře (-: a krásně si to ukončila tou poslední větou.

první tři řádky jsou dokonalé a vůbec, celé povedené, úsměvné i když ve své podstatě moc ne
:-(

nějak mi vyvolala úsměv na tváři svou nezvratnou pravdivostí

krátka, k zamyšlení, vrchol v závěru, pěkné

vychutnávám tu idylku, škoda že jsem v sobotu nešla okolo :-)

mě vtáhl hned začátek, fakt z toho ta naštvanost čiší a ještě navíc je to moc pěkná poezie, taková ta tvá

hm, ty prsty mě zarazily hned v první sloce a pak se objevily znova, ale ty pocity si asi "vykreslila" dobře

vnímám tu naléhavost a ačkoli to není nic nového sesumíroval si slova tak hezky a ještě si je uvěznil do té zvláštní formy že mě to zaujalo a líbí se mi

snaha o zesměšnění? uznávám ale, že styl má něco do sebe

promiň, ale já prostě tu tvoji životní filozofii fakt miluju

Sucháč: taron: SSS: Charlie: já děkuji (-:

mám strašlivou radost z těch veršů, nesnáším pohled mužů, kteří si myslí, že jen to, že jsou muži stačí k tomu, že jsou něco víc. A v mém životě se soustřeďuji na naprosto odlišné role muže a ženy v životě a na vzájemné doplňování. My bez vás jsme nic a vy bez nás také. Možná je to staromódní, ale já jsme ráda žena a spoustu věcí neumím a nedělám. Vůbec nejsem feministka a nesnáším je, ale jak říkám a zdůrazňuji je to poněkud staromódní. Jsem šťastná když muž si uvědomuje a popíše naše přednosti a neznevažuje je, ba co víc klidně napíše že nám závidí, můžeš pokračovat.

za prvé mě rozesmála odpověď kterou si napsal taron, za druhé jsem šťastná že si vložil alespoň tuto báseň na tento server, a k básni je to prostě bomba, normálně se říká "má mě plné zuby", ale tys to naprosto originálním způsobem rozšířil a moje představivost se vyřádila. tvoje báseň naprosto perfektně plyne k závěru, který ve mně evokuje vzpomínku na spoustu těch keců v práci které beru z nadhledem a nejraději bych ji vyvěsila na nástěnku, ale ty kterých se to týká by ji nepochopily. Tleskám a vytleskávám repete

naděje nekončí...těší mě že v tak depresivní básni tu naději nezatracuješ, je povedená, mrazí z ní, ale čtenář si tak nějak oddechne a povzbudí ho, protože vlastně skoro čeká ten skok, líbí se mi a vlastně mě naladila svým způsobem pozitivně, zvláštní