promiň, ale já prostě tu tvoji životní filozofii fakt miluju

Sucháč: taron: SSS: Charlie: já děkuji (-:

mám strašlivou radost z těch veršů, nesnáším pohled mužů, kteří si myslí, že jen to, že jsou muži stačí k tomu, že jsou něco víc. A v mém životě se soustřeďuji na naprosto odlišné role muže a ženy v životě a na vzájemné doplňování. My bez vás jsme nic a vy bez nás také. Možná je to staromódní, ale já jsme ráda žena a spoustu věcí neumím a nedělám. Vůbec nejsem feministka a nesnáším je, ale jak říkám a zdůrazňuji je to poněkud staromódní. Jsem šťastná když muž si uvědomuje a popíše naše přednosti a neznevažuje je, ba co víc klidně napíše že nám závidí, můžeš pokračovat.

za prvé mě rozesmála odpověď kterou si napsal taron, za druhé jsem šťastná že si vložil alespoň tuto báseň na tento server, a k básni je to prostě bomba, normálně se říká "má mě plné zuby", ale tys to naprosto originálním způsobem rozšířil a moje představivost se vyřádila. tvoje báseň naprosto perfektně plyne k závěru, který ve mně evokuje vzpomínku na spoustu těch keců v práci které beru z nadhledem a nejraději bych ji vyvěsila na nástěnku, ale ty kterých se to týká by ji nepochopily. Tleskám a vytleskávám repete

naděje nekončí...těší mě že v tak depresivní básni tu naději nezatracuješ, je povedená, mrazí z ní, ale čtenář si tak nějak oddechne a povzbudí ho, protože vlastně skoro čeká ten skok, líbí se mi a vlastně mě naladila svým způsobem pozitivně, zvláštní

skvělé rýmování, hlavně v první sloce, zdánlivě jednoduchá rýmovačka, nicméně s morbidním podtextem a ty se ještě snažíš myslet na to, že bude těšit chlapce, takže opět v ní nacházím tvůj úžasný pohled na svět, skvělé

ŽblaBuňka: vyčerpávající komentář(-: děkuji pane

Kakuzu: vím, a také vím, že to co napíšu jsou kecy, ale vidím to z hlediska člověka který něco pamatuje a zná spoustu lidí, kteří zoufali a tudíš věřím, že svoji velkou lásku najdeš, už jen pro tvoji duši, kterou tady známe, třeba to bude už letošní léto, přijde to najednou z ničeho nic a je to tady a jsme šťastní, paradoxní je právě to, že čím více to chceme tím více se to vzdaluje, je to vlastně zázrak, nečekaný zázrak, přeji ti ho co nejdříve, zatím ještě nevíš kde, kdy a kdo (-:

ŽblaBuňka: taron: Sucháč: díky za zastaveníčko

loner: :-)

kmotrov: oba pohledy jsou správné, bez mužů žít neumíme a na život s nimi jen nadáváme, ach my ženy

ten styl je opravdu melodický, jen a jen si to zanotovat, moc se ti povedla, no a k tématu tě inspirovala současná situace ve vládě ? :-)

hm, také bych nevěřila, tak mě zaujal ten závěr, to je moc hezky podaná myšlenka

zaujala mě, myšlenkou určitě, styl je takový nevytříbený, ale to se vytříbí, vlastně jsem ji přečetla třikrát, tak uvidíme s jakou filozofickou básničkou přijdeš příště(-:

k pobavení fajn

no, uvidíme jak se budeš vyvíjet, Máni, zdravim, je tam toho dost, no v životě vlastně taky...

vau, moje rodná vesnička je Město, nemám to až takhle, ale vnímám to, nedávno jsme byli na návštěvě u známých. Jižní Morava, vesnička, provázeli nás, a snad ke každému domu, hřišti, zatáčce, stromu, hřbitovu, kostelu, cestám, hospůdce měli nějakou připomínku, všude bydleli jejich příbuzní, známí, každého jsme zdravili. Oba pocházeli ze stejné vesnice, vnímala jsem to jejich štěstí, to jak jsou spjati s každým místečkem a uvědomila jsem si že jsem toto nikdy neměla a jak je to pro člověka uklidňující a povznášející. Teď jsi mi to připomněl, nádhera.

(:

jo rozesmálo mě to po ránu :-D věř že na tu nabídku by ti skočilo spousta žen, jen nevím zda by tě uspokojily

Caro_in: Devils_PIMP: Lizzzie: děkuji za zastavení a komentář