|
|
Z barevných nití tkám plátno
stav letitý
k zániku
odsouzen
Ta látka je černá a bílá a rudá
i ve mně
střídá se
noc a den
Jsem plná ohně plamenů žáru
ta rudá
zešedne
popelem
Pak z toho barevného cáru
jak ptáček
z hnízdečka
vylétnem
A nebude nikdo a nikde a nic
prázdnotu
hýčká a objímá
zem.
stav letitý
k zániku
odsouzen
Ta látka je černá a bílá a rudá
i ve mně
střídá se
noc a den
Jsem plná ohně plamenů žáru
ta rudá
zešedne
popelem
Pak z toho barevného cáru
jak ptáček
z hnízdečka
vylétnem
A nebude nikdo a nikde a nic
prázdnotu
hýčká a objímá
zem.
Luka
Je opravdu moc hezká
já miluju tvoje analýzy, ano, z barevných nití, z mých myšlenek, poznání, zkušeností...a není to vždy jednoduché a jednoznačné...černá, bílá, rudá, noc, den, chyby, prozření a cesta k zmoudření, ne k dokonalosti a po dlouhé trnité cestě(cár) po uvědomění si vrcholu, vyrovnanosti, po ponaučení ze všeho chybování, ta tebou popisovaná nirvána stav klidu a absolutního uspokojení, prázdná schránka hýčkána a objímána(hrob)...moje naivní filozofie a naivní tvorba...
I Já jsem blázen, který hledá v tvých blbostech něco hlubšího.
...Pak z toho barevného cáru
jak ptáček
z hnízdečka
vylétnem...
To mi připomíná duchovní zrození, vysmeknutí se z hmotných vazeb.
...A nebude nikdo a nikde a nic
prázdnotu
hýčká a objímá
zem...
To je nirvána jako prase!!!!
...Pak z toho barevného cáru
jak ptáček
z hnízdečka
vylétnem...
To mi připomíná duchovní zrození, vysmeknutí se z hmotných vazeb.
...A nebude nikdo a nikde a nic
prázdnotu
hýčká a objímá
zem...
To je nirvána jako prase!!!!
loner: no vždyť nechat se hýčkat a objímat to není nic depresivního, já ani nechtěla aby to vyznělo jako depka z toho že umřeme, to je prostě život, bílý a černý a rudý...
hezky jsi to vystihla ... ale je to přece koloběh stavů .... nic depresívního ....
metaverz: hm, zvláštní... smutná, však smířená a vyrovnaná, to si možná uhodil hřebíček na hlavičku, to jsem asi já celá, tím tedy i moje básně, takže možná vím něco, nevím pořádně co a je mi s tím fajn :-) třeba jsem jen šíleně jednoduchá, to jen vy tady hledáte v mých blbostech něco hlubšího a to mě neskonale těší, děkuji
ŽblaBuňka: z fyziky jsem dělala na zdrávce reparát, tak asi proto ty zákony neznám a tedy nechápu ;-) dík
Sucháč: to není umění, to je věcí náhody, tohle dílko vzniklo v létě na zahradě, zapsáno na papír, teď jsem ho vytahla a tak nějak urovnala a ono to vyšlo, klasická "šipkovaná", dík
Zvláštní báseň pro mě, je smutná, ale přitom tak smířlivá a vyrovnaná.Že Ty víš něco, co já ne:)
A nebude nikdo a nikde a nic
prázdnotu
hýčká a objímá
zem.
... prázdnota není, to by se musely přinejmenším změnit zákony fyziky, ale budeme jiní, třebas jen trocha popela nebo líné energie …
prázdnotu
hýčká a objímá
zem.
... prázdnota není, to by se musely přinejmenším změnit zákony fyziky, ale budeme jiní, třebas jen trocha popela nebo líné energie …
Zase skvělá forma i obsah...musíš mě to naučit, já když se do jednoho strefím, druhé za ním klopýtá....
nikdo
k zániku odsouzen = ten kdo není příliš sentimentální ví, že každý z nás musí jednou odejít.
pěkné dílko
pěkné dílko
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stav : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jako v pohádce
Předchozí dílo autora : Jsem, co je více?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mlsna [16], WerushkaMerglova [15], equin [15], Hloubal [11]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

