mokvám..., ano, to mokvání vždycky bolí...

ano, haiku je zřejmě tvoje parketa...

ach jo, ta "hloupá" láska...

mučení, božské nic, úzkost ...a to tak pěkně zpracované, že to vlastně ani nebolí...
a v tom je to mistrovství, mistře.

s láskou k mití - míti...mít - vlastniti...
ztratíš svůj smysl v rámci bytí....


jo, jo. Pak je to náš exit, a my myslíme, že existence.

perfektní...

Lokin: tak to je dobrý...fakt...takže šest místo dvou? No... :-D

ano, každý ví, jaký jsi a kdo jsi a jaký bys měl být...a soudí tvé postoje a názory...jen ty nevíš, jen ty nechápeš, ty se neznáš...
neříkám, že bychom neměli reagovat na naše okolí, ale měli bychom znát míru své asertivity a vědět, kam jdem a co chcem a nidko jiný nemůže pak správně hodnotit to, o co opravdu usilujeme, tím nám podsouvá své myšlení světa, své postoje, a to pak není vono...

pěkná.

Teď nad tím přemýšlím, podle názvu...naše EGO...Egouš, jak tomu mnohý říká, je tedy potřeba znát správnou míru toho, co už je egoismus a co je jen asertivita - individualita...protože Ego dokáže být fakt sviňa, a nepustí nás pak k realitě...

kolikrát máme štěstí před nosem a nevidíme ho, je to jako hledat brýle, které máme na nose...

fíha, ta se jednou zase povedla ...

moc na stylizaci nejsem, ale souhlasím se Zamilou, jinak souzvučím i dále s ostatními, první sloka je bomba, druhá navozuje dále nostalgicitu, třetí dává naději, že se jednou všichni sejdem? Tady, nebo tam, je to jedno...

každý jsme ztratili své nejbližší, své učitele, své milované...
jejich vůně se nedá zapomenout a je právě tak uklidňující jako vůně levandule...

Zamila: misháá: Midem: Děkuji moc za přečtení a komenty, potěšily.

nevím proč, ale rozumím ti ... a o to v básni asi šlo. Je to poslední dílo, co dnes budu číst, aby se mi pěkně uleželo :).
No...místo snít, bych dala mít, já osobně, lépe mě to tam zapadá, vlastně jsem si to tam tak četla. Ale nemám co vytknout, možná je to tím, že jsem moc hodná a nehledám chyby, ale pozitiva, a těch tu je!!! Jéjej :)

tvé věci jsou osobité, od srdce, moc si nelámeš hlavu s tím, jestli to máš v pořádku, jestli se to bude druhým líbit - a proto se mi to líbí :)

to je moje kafe...

ou, kluci už toho napsali dost, tak, tak....nádhera, krása...

tak to je to nej, co jsem od tebe četla. I ta koláž je prostě bombastická, fakt krása.

pěkné...

není to myšlenka, je to moudrost a básně bývají plné moudrosti...
pro mne to zařazení má :))

Jiří Turner: Yana: Já nevím, proč je tak těžká, je to mišunk mých myšlenek, snad je o tom, že ostatní lidé (i já) podléhají pocitu důležitosti a nadřazenosti (jsem lepší, než jiní) no a pak prostě umí doslova až zabíjet ostatní duše - ale vlastně láska a porozumění, svoboda a pravda jsou podle mne nesmrtelné, nelze zabít duši, pokud je v ní alespoň kapička naděje v lepší zítřek.. - tak nějak bych to shrnula.
Díky oboum.