tatínkovi
 08.10.2026
6
106 (16)
Jsi kopec bez jména
který jsem měl po tobě pojmenovat
jenže jsem se nahoře akorát vysral
a dole radši zhulil a ožral

Jsem Koloman
poslední Kelt
antiromantik

Co má rád i písně typu
pojďme se napít
protože mi nemaj z čeho slzy týct
to mi asi krvácí duše

Jsem pátek třináctýho
vím jak bolí život
klidně ti podržím hlavu pod vodou
jestli už to fakt nedáváš

Tati, nepřijedu
fakt nepotřebuju
aby mě nějakej random voják
ponižoval i o víkendu
 12.10.2026 22:39
Já už na vojnu nešel. Píšu básničky a nemluvím sprostě. Lidi si dlouho mysleli, že jsem gay, dokud se neprovalily moje aférky s holkama. Taťka byl ze mně na nervy (fotbalista). Kdoví, bez těchhle kontrastů bychom třeba jen opakovali stejné vzorce.
 09.10.2026 21:14
Čau, díky. Kouknul jsem se do kalendáře, 13.10. má svátek Koloman a další zbytečné dílo bylo na světě. Pod žádným kopcem jsem se nezhulil a neožral, napsal jsem to střízlivý asi za minutu. Táta mi nedal ani miligram sebevědomí. Pak už volá mé ženě, jestli za ním přijedem. Nechci. Strašnej borec a souložník, přitom je to vše trošku jinak. Neumí si představit život bez auta. Vysadil bych ho uprostřed Ohňové země a poraď si chlapíku.
 09.10.2026 20:11
Hm, je to těžký ... všichni jsme nějakým způsobem rodiči poznamenáni, někdo víc, někdo méně, však bolest z toho můžeme cítit stejně ...
 09.10.2026 15:11
No hej... traumy z minulosti si so sebou nesieme všetci... a často až navždy.
 08.10.2026 19:54
Au ...
 08.10.2026 11:55
Silné ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.