Věřit v sebe

Některé chvíle už nepřijdou.

Otisk zůstane za křídou,

čtyři stěny a okna rám

jsou pro mne najednou jak

chrám.


Věřit jen v sebe sama smím,

ne všemu hnedle rozumím,

touha a cit chtěly by klid.


Pastel vzít, 

smět nakreslit prostou úvahu,

však v tomhle neplavu.


Tak vezmu svého človíčka,

kterého mimo mne nikdo

nehýčká,

samo i osobnost čtyřnohá 

chce ven a náhle chvíle není

ubohá.


Jen na papíře pár černých čar,

jak by se na něj slétlo hejno

vran.