25.09.2026
6
110 (12)
Tvá mysl je plna akordů,

prsty jak mušketýra na kordu

bloudí po těle kytary,

aby tóny z jejího těla vyvstaly.


Láká tě k hudbě slova psát,

necháváš je v sobě

jak jablka na slunci zrát.


Tvůj um jak šarm mušketýra,

však um tvůj a v něm víra v

krásno,

žádný nebožtík, v tom máš

jasno.


Tak kord jen na zdi jak němý

host,

v hrdle tvém se rodí další skvost,

nebo jen pod prsty prchají trylky

tak jako svůdníku jeho milky
 28.09.2026 23:16
Psavec: Děkuji moc.
 28.09.2026 23:04
Tahle se moc povedla.
 26.09.2026 06:53
človiček: Děkujivza komentář.
 25.09.2026 22:05
Dandy: Brigita: Hudbě málo rozumím
tón slovu dát neumím.
Však skromně chtěl bych povstatí
a k Vám mušketýrům se přidati.
Neboť i já do pláště slov duši halím
a nahotu svého srdce neutajím v rýmu.
Svým tapírem výrazy do vesmíru sekám
a klobouk před Vámi básníky smekám.
A muzikanty též však akord je veš
kterou nepolapím, hlavu však
pro ni rád ztratím.
 25.09.2026 11:56
Brigita: Moc děkuji.
 25.09.2026 11:53
Tak ta mne velmi velmi oslovila.

Slova k písním a hudba zní mi v hlavě častěji.
Jak lord, co do srdce bodl mi svůj kord,
v nich ztratit bych se chtěla častěji.

Jak meč do těla mi proniká,
tak i já k nim z reality ráda utíkám ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.