|
Byla jako jedna z prvních na Literu, sem ji dávám , aby tady nebyla ta pro tátu sama, a tak nějak uzavírám styl své tvorby tady. Budu zas zkoušet něco jiného.( ale nikdy neříkám nikdy, ukáže čas, život se nemůže brát zase moc vážně, aby zbyl čas na žití)
|
Jsem muž středních let
a občas se mi stane.
Že aniž bych chtěl,
mně slza z oka kane.
Zvláštní.
Prý všecko mám.
tak proč ten pocit,
že jsem tak sám.
Člověk si zoufá,
ač lidi mu závidí.
Nitro co bolí,
nikdo z nich nevidí.
Zavolat tati,
není už komu,
jinému místu,
říkám teď domů.
A i když ji potkávám,
MAMI říct nejde.
Kolikpak bolesti
se do duše vejde.
Mrazivá až pálí,
je představivost moje.
Konečně šeptám MAMI,
však u rakve stoje.
a občas se mi stane.
Že aniž bych chtěl,
mně slza z oka kane.
Zvláštní.
Prý všecko mám.
tak proč ten pocit,
že jsem tak sám.
Člověk si zoufá,
ač lidi mu závidí.
Nitro co bolí,
nikdo z nich nevidí.
Zavolat tati,
není už komu,
jinému místu,
říkám teď domů.
A i když ji potkávám,
MAMI říct nejde.
Kolikpak bolesti
se do duše vejde.
Mrazivá až pálí,
je představivost moje.
Konečně šeptám MAMI,
však u rakve stoje.
30.07.2010 00:06
U takových básní si vždycky říkám, že obsah si sám vytvoří formu, ať už je jakákoliv... velmi dobré.
28.10.2008 22:54
Nosíš ji v srdci...
jako pihu
-na nose - ani není znát
kolikrát utopíš ji v lihu
když zmizí
dá ti život mat!
jako pihu
-na nose - ani není znát
kolikrát utopíš ji v lihu
když zmizí
dá ti život mat!
07.10.2008 11:53
Jsem se tu kvůli tobě přihlásil a vidím, že asi nebudu litovat. Víš, v Počátkách jsem získal dojem, že jsme hodně rozdílní (tak už to bývá :), ale zdá se že pod slupkou to tak úplně pravda není.
25.09.2008 11:34
bolístková...ale máma...ta určitě slyší...i když je v nebi...a určitě slyšela i dřív...i když to nebylo říkáno nahlas...:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.