(autor: gabkin)
Mami
Jsem muž středních let
a občas se mi stane.
Že aniž bych chtěl,
mně slza z oka kane.
Zvláštní.
Prý všecko mám.
tak proč ten pocit,
že jsem tak sám.
Člověk si zoufá,
ač lidi mu závidí.
Nitro co bolí,
nikdo z nich nevidí.
Zavolat tati,
není už komu,
jinému místu,
říkám teď domů.
A i když ji potkávám,
MAMI říct nejde.
Kolikpak bolesti
se do duše vejde.
Mrazivá až pálí,
je představivost moje.
Konečně šeptám MAMI,
však u rakve stoje.