Adresováno všem těm bláznům, co se stále jen za něčím honí, stále nemají dost a život jim mezitím protéká mezi prsty jak tekutý písek...

Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má...

Z šuplíku asi rok zpátky...

Nedělní chvilka poezie...

Jaký sklon, takový směr osudu... (Aštávakra)

Tak jsem zase zkusil složit něco do veršotepárny. Uznávám, že je to ptákovina, ale zapracovat do rondelu s jeho trochu nezvyklou strukturou a jen dvěma možnými rýmy zadaná slova a mít na to ještě šibeničně krátký čas, je trochu náročné na fantazii i kombinační schopnosti. Slova prý pocházejí z knihy George Orwella „1984”: Jsou to: hlad vlas člen obraz osud.

Koloběh ročních období a života, vzkříšení, znovuzrození, obroda a tak.

Sonet shakespearovský pro 3. kolo veršotepárny na zadaná slova: císař město náhoda řeka stvoření.

Rondel na zadaná slova: PŘÍTEL OKO KNIHA MLÁDÍ SRNKA

Zpěvný text o Životě a o tom, že to člověk nemá nikdy vzdávat...

Svět bude dál i když my nebudem! A když nebude, nebudem taky. Tak si užijme světa, dokud ještě jsme...

Ještě jeden rispet na slova: MOŘE, SVĚTLO, KŘIK, ÚSMĚV, DRUH (forma: ABAB CC DD).

Fortuna rozmarná je paní, trnitou stezkou vede nás, kdo uvěří v ni bez váhání, jen ten ví, kterak voní čas...