Tenhle něžný úlet je vhodný spíše pro letní dny, kdy se dá sedět u táboráku, ale proč by si na to člověk nemohl vzpomínat i za dlouhých zimních večerů?

Zase drobná slůvek hříčka od srdce, co cit svůj hýčká, poskládaná v písmenkách když duch bloudil jako v snách...

Podivné jsou cesty inspirace! Louskám si tu úvodní díl "Písně ohně a ledu" (Hru o trůny) a tu mi má Músa náhle přihrála tenhle text, který se snad dá i zpívat...

Takový malý romantický úlet, co dopřála mi fantazie má, ač někdy duch by nejraději ulét tam, kde již srdce nic necítívá...

Člověk tak rád někdy se zasní, do veršů skryje pak touhy své, představou tou mysl se zjasní, osudu vstříc lehce pak jde....

Tuhle jsem si kdysi uložil do deníčku a omylem jsem si zablokoval komentíky. Odblokovat to nešlo a mazat jsem to nechtěl kvůli slušnému zástupu čtenářů, z nichž mnozí už tu ani nejsou...Tak to znovu vkládám teď jako hlavní dílko.

bude to radost

Další nenáročná žertovná báseň, která vás má pobavit...

Občas neškodí pokusit se vžít do pocitů druhé strany...

Na prahu nového roku přeji všem, aby nesmírná Láska, ta pravá a jediná, která je bez váhání schopna všech obětí, vstoupila do jejich života a provázela je v dobrém i zlém. A aby našla trvalý domov v obou milujících srdcích!

Bolavý zub zesnul tiše, tuzemákem zpit, plaším múzy z jejich skrýše, píšu tenhle Hit. Komu po chuti snad není, co jsem napsal sem, ať má, prosím, pochopení! (Byl jsem pod vlivem...)

Tři různé večer spojené do jednoho ideálního.

Člověk tak rád někdy se zasní, do nocí zní verš dávných básní... Jistě ti starší poznávají slůvka něžné písně, která sice byla o mamince, ale umožňují člověku snít i o věcech zcela jiných. Já se také zasnil nad jednou básní / od čertíčka/ a výsledek posuďte sami...

Mám báječnou a velice půvabnou kamarádku, takové milé sluníčko s nádhernýma očima, jejichž svádivému pohledu prostě nikdo neodolá! Kdo do nich pohlédne, ten je ztracen! Takže tahle báseň patří Tobě, kočičko!

Snivá...

jako ve snu

Soutěžní triolet. Povinná slova: dveře, mlčení, ruka, tělo, chvíle.

Villonská balada na slova: loutna*láska* píseň*krev*noc. Tato forma užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř- až pětiveršového). Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání. Tedy např. ababbcbC, ababbcbC, ababbcbC, acaC. (Přičemž C je opakující se refrén). Nebo abbaaccA, abbaaccA, abbaaccA, abbA. (A je refrén).

však dnes ne ještě...