Jedna taková hravá..

Takovej narychlo napsanej nápad, po ránu, kdy člověka napadá lecjaká blbost...

hučela v hlavě tak dlouho, až jsem ji musela vypustit ven...

bez ní by nebylo doma...*...

Nakreslila jsem dítě držící sluníčko na provázku...Vy ne? (...a...Ano! Stále přispívám i na liter:) )

... věnovaná T. a... H. ... trošku. snažím se vyjádřit svý subjektivní pocity, který se asi těžko chápou...

dámy a pánové - mějme se rádi:)))

slova jsou vyplýtvána, zbyly jen pocity...

záplava egoismu, z něhož se dělá zle i autorce... :) ... a to je co říct, páč autorka je známá morbidistka :D

protože prostě tak jest =) a můžem se stokrát přidávat na fejsbuku do skupin "schopnost žen zamilovat se do kreténů je neuvěřitelná" psát na školní lavice, že chlapi jsou svině a chodit zapíjet na žal nad našima přešlapa ve vztazích na dámský jízdy...

můžete si domyslet cokoli... takový.. téměř zimní splín... bez souvislostí...

prababičce...už několik let ti mávám kopretinou do nebe...scházíš mi...*

Dnešní společnost mi přijde čím dál víc slepá k věcem kolem, k přírodě a dokonce i sama k sobě...

inspirace jedním filmem, který vyvolal nepopsatelně hluboký pocit...

Splašený život, splašené myšlenky, splašená poezie...budete mít odvahu?