23.02.2021
12
1133 (22)
v tichém přítmí zmačkaného rána
slunce rozhrne závěsy z řas
kůži protíná vůně dobře známá
za víčka dolehne tlumený hlas

teď ke spánku uložím své tajné sny
co časně po tobě plavou mi hlavou
a chladně utopím poslední smítka tmy
v porcelánu s horkou kávou
 04.11.2022 21:33
Strašně se mi líbí první věta.
 16.06.2022 08:51
snake_01: nejsem zadnej basnik, nepisu podle danejch pravidel, natoz abych pocitala slabiky, vlastne tomu vubec nerozumim. Jedu pocitove. Kazdej svuj vyplod si ctu nahlas, vim, kde zrychlit, kde zpomalit, kde klesnout, a zni mi to OK…
Nicmene kritiku prijimam a dekuju, zcela jiste je opravnena.
 15.06.2022 21:53
některé momenty jsou moc pěkné - například silně na mě působí poslední dva verše. Krom toho jsem se pokoušel vyznat ve tvé rytmizaci a dospěl jsem k názoru, že je to útvar na pomezí vázaného a volného verše (se silně převažující vázaností)...

např. 2. a 4. verš:
Xx Xxx Xxx X
X xx Xxx Xxx X
(jak se k tomu jako autorka stavíš, proč například není ve druhém verši jednoslabičná předrážka navíc?)
 30.09.2021 14:00
moc pěkná
 25.02.2021 18:11
Tak za dnešek už druhá báseň, která zde stála za přečtení. Velmi povedené.
 24.02.2021 17:14
Pěkná
 24.02.2021 00:54
Moc pěkná...
 23.02.2021 21:20
:-))))
 23.02.2021 20:44
Tož se k strejcům musím přidat. Pánové, takhle to vidí sedmadvacítky, víme že. :-)
 23.02.2021 16:49
Hezky popsaná atmosféra rána naplněného city.
 23.02.2021 09:47
Povedená.
 23.02.2021 08:24
Pěkné

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.