|
Holka vzpomínková... Neschopná se vyrovnat se ztrátou svýho domova... Snad radši neřešit, stejně to do rána zmizí...
|
|
... jestli u Vás sněží za oknem... je to ta lepší varianta...
|
|
všem "Psancům"!
|
|
Anotaci nemám... Ale prosím o hodnocení a komenty. Díky
|
|
Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...
|
|
... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...
|
|
a je tady zas...
|
|
Sama v davu lidí. Sama se sebou, protože tu zase nejsi...někdy jako bych ani nežila...no...opravdu jenom jako
|
|
i takovou atmosféru může mít...*
|
|
jsem jen prostě... zmatená, unavená, ustrašená...
|
|
taky jste vždycky museli vylézt na ten nejvyší kopec široko daleko?
|
|
o pravdě nemůže být řeč, stačí jenom žít...
|
|
...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)
|
|
Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....
|
|
15.9.2008 ... asi tak ...
|
|
chvíle číslo 158 ... dnes už zase jenom vzpomínka ...
|
|
a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...
|