jo_
 19.01.2020
11
1089 (18)
a budu tě milovat až do krajnosti
a budu vzývat ďábly
a bojovat s minulostí
a ty ruce co tak zábly
teď hřejí od marnosti
touze odolat...

a pak ti v sobě natrhám kytici růží
a vypustím všechna motýlí klišé
utopím smutky v tůních
a budu zaspávat tiše
v tobě v sobě...

a budu propadat touze jako tenkrát
a už se nebudu nikdy ptát
jak voní stébla trávy a kde něhu brát
když lány obilí zlátnou a nejde spát...
lásko má...
 11.01.2023 01:03
Povedená.
 21.01.2020 11:29
 jo_
Birtiri: dekuju.. za zastaveni..
 21.01.2020 07:14
Líbí
 20.01.2020 10:22
 jo_
DDD: děkuju :-) taková slova od tebe obzvláště potěší :-)
 20.01.2020 07:38
 DDD
Tak ta se ti povedla. Nejvíc mě nadchla prostřední sloka. Moc pěkná :-)
 19.01.2020 19:52
 jo_
Market30: Markét, děkuji, jsem ráda... potěšení na mé straně...
 19.01.2020 19:51
 jo_
človiček: venku padá snížek bílý a vítr pořád sílí a pak je tma a bubák cestu zná... i po tmě :-)
 19.01.2020 19:50
 jo_
slavek: slávku, děkuji...
 19.01.2020 12:26
Pohladilo na duši.., moc krásné.
 19.01.2020 12:03
A venku padá sníh,
v očích nejen odraz vloček
také postojů tvých.
Krystalky v dlaních tají
něžnosti pravdu znají.
v závějích se duše
objímají.
 19.01.2020 11:51
Něžná krása. Díky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.