30/05/18
 08.09.2018
8
1702 (13)
pokojem odbíjí
každá vteřina bez tebe
ostrých 60 úderů
v rytmu samoty
s mým srdcem rovnoběžně
zatímco za oknem
lidé
tolik jich je
křičí pijí smějí
se spolu
možná i s tebou
a měsíc
měsíc stříbří Prahu
dotýká
lehce
něžně
hladí její tvář
Prahu
nahou nocí
jen nad ní
bledá zář

a ve mně
prázdno bytí leží
bolí

rozpíná.
 16.09.2018 13:58
čiší z toho ten vibe, který tady hledám. hezké
 10.09.2018 14:09
Hodně povedené dílo. Pro mě perfektní od začátku do konce.
Od 3. verše mě báseň začala vážně bavit ( ne, že bych chtěl shodit první dva, ale řekněme, že ty tam patří, ale nejsou tak zajímavé). Graficky je to podle mě taky dobře zpracované (a to mívám často problém s jednoslovnými verši, protože to lidi neumí používat, což pro tebe neplatí).
Navíc ta báeň umí přenést pocit ( aspoň u mě) a dokáže člověka vtáhnout do té noci.
Jediné, co se hůř četlo byl verš "se spolu" Tam mi sedí dát "se" na konec předchozího verše pro lepší čtivost, což píšu snad jen kvůli čerta u kritiky.
 10.09.2018 09:25
Myslím dostatečně sugestivní, líbí
 09.09.2018 09:44
Je to pěkně popsané. Taky bydlím nad hospodou, tak docela rozumím ;-)
 09.09.2018 00:58
Homér: Haha, to teda neblázni! Ale díku dík. ❤️
 08.09.2018 23:53
Loreley: Palec hore holka, je to jak od Seiferta, akorát, že to bohužel nebude tak slavný.
 08.09.2018 23:17
Jolly: děkuju
 08.09.2018 20:11
to je boží

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.