Ač podzimní splín duši jal, srdce si sní, miluje dál...

Verše pro kamarádku k dnešnímu Lásky svátku.

Ze všeho, co věčné jest, právě Láska je nejkratší!

Další pokus o pantun, tentokrát na zadaná slova: úvaha dívka hora portrét konec.

Jen pár bláznivých veršů, co mne napadly...

Tahle báseň vznikla před lety na kurzu angličtiny, když učitel jako každý rok, vyprávěl o anglických vánocích, stejnými slovy jako loni, a diktoval stejný recept na vánoční pudink - chudý i bohatší...

Srdce na toulkách jsem ztratil, a i když hned jsem se vrátil, hledal tu a hledal tam, jenom pocit prázdna mám...

Nějak na mne působí podzimní nálady...

...... co je víc

Když řekne manželka muži svému najdi si ženskou zbabělče.Je třeba se nad tím zamyslet,asi nejde o vyznání.

Dá se tajně zdělit cit?

Ach ty moje romantické úlety...

Lze to i zpívat...

Veršotepárna > duodecima na slova vybraná z Malého prince: studna vůně klobouk růže noc./ABBA ACCD DEED - osmislabičné rýmy./

byla slunečnicová a teď jsi i ty.

Tak je tady dámy, páni, další hravé veršování, bylo rovněž na zadání, jinak teď nepíšu ani...

Sonet, v němž jsou také obsažena zadaná slova z veršotepárny (slunce les kytice škola klobouk), ale nikoli soutěžní...

Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...