Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

Nevím, jestli je to zrovna o životě, ale vzpomínání k životu patří, ne?

ach synku, synku...

Nemám vážně potuchy, proč zrovna tohle ze mě dnes "vypadlo na papír"(???) Je to totiž už hezkých pár let, co jsem Šp. navštívila....

... to když se jen ticho plazí mezi postelemi...

Hm, kdo ví co si pod tím představíte... Doufám jen, že vůbec něco...

Vzpomínáme, vzpomínáme... A někdy ne vesele, někdy vůbec ne vesele...

... ti co mě znají, pochopí...

...

Místo, který mě vytrvale vrací do vzpomínek... Už skoro dva roky...

Ze sbírky: "Uvadlá květena"

Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare

mhmm... já se prostě někdy tak bojim. ve tmě ale ne tmy. toho co uvidim až bude světlo.

Je možno pochopit člověka, když už i on sám není schopen chápat chápání??

Omluvte tu zmatenost, ale nedá se jí zabránit.

... o lodích, majácích a tak ...

věřit nebo ne?? Nevím... ;)

... NC ...

Nevím, kam to strčit, tak to dávám sem ;-)

Pocitová báseň...ne, tohle nejde vynutit...;)