Nejste na tom náhodou stejně?

... tahle už je taky docela odleželá ...

... taky tuhle dvojku určitě znáte ...

...týdeník s č. vydání 2...aneb jaké to je, když se nic neděje a přece se něco děje:)

- fiktivně - nefiktivní pocitová kytička...

Musím už napsat něco veselého..:-)

Touhle básní končí něco moc významného... Končí jí mé Otazníky mládí...

Pro celej svět jedno velký objetí... Za to jak daleko teď máme do dětí...

je důležité neztrácet naději...

pro celou tu dobu...

slané, sladké, kyselé... potřeba se vypsat... A moc to pomohlo. Je mi teď nějak líp..lehčejc.

jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)

- Slečno, a vy se opravdu domníváte, že vaše poezie dokáže někomu něco dát? - Zajisté. - A stále si myslíte, že vaše díla dávají smysl? - Ovšemže. - Slečno, vy jste ale nanynka, viďte.

... fakt nejsem závistivej ...

téměř každé ráno...

.........

myšlenkový proud. někteří toto neberou jako poesii... ti prosím omluví mé zařazení k básním. ale pokud také milujete... okamžiky zaváhání...

***