Strniště strnulé bezvětřím

(co čekat)

duše světa trpí a některé necítí nic, což bolesti znásobuje mnohem víc.

Nehoda belgického autobusu ve Švýcarsku, vždycky to prožívam nějak přecitlivěle, ale tady jde navíc o děti

Už je tomu mnoho let, co nemám rodiče, tak alespoň malou vzpomínkou si připomenu mojí maminku.

20.2.2012 23:23

básnička z 1.7. 2009. Vyšla ve sbírce. Mám ji rád. Recituje se na pohřbech. Prý. Já to nevím, ještě žiju.

když mám chuť vzbouřit se - píšu! když mám chuť zabíjet - píšu! když se cítím přecitlivělá - píšu! když už nechci nic vidět ani slyšet - píšu! zabijte mě někdo! (jakože fakt nemám ráda, když někdo přecitlivěle reaguje na aktuální dění,takže tohle možná bude novými antibiotiky, které na mě působí víc jak drogy...)

Tentokrát bez metafor. Zvykám si.

... jak mi tě líh vzal

nikdy nezapomenu...;( budeš stále tou nejbarevnější duhou oblohy...*...a fotka, kterou jsi vyfotila...nepotřebuje komentář..;(

Složena někdy v březnu roku 2011

Trochu melancholie v práci

Poležel jsem si dva týdny v nemocnici.