25.10.2015
9
1504 (13)
Ten strom tu stojí stovky let
a tiše přitakává světu
on rozechvěl se naposled,
když vzhlédl k nebi na kometu

co zvěstovala naději
všem lidem majíc dobrou vůli,
však zeptejte se raději
těch hřebů které pro něj kuli

ty znají vážit lidské tělo
byť velmi šlechetného chovu
věřte i jim by se víc chtělo
rezivět si v závětří krovu

neslyšet dusot dějinný
ještěrky ,ptáky ,opice,
vždyť míru viny či neviny
dělí jen tenká hranice

a zase budeme do běla
objímat kmeny velikánů
a vyhlížeti anděla
co vylíže nám v duši ránu
 08.01.2016 20:48
Namor: nebo leželo?!
 08.01.2016 17:33
LadyLoba: ...tak to snad za něco stálo.Dík
 07.01.2016 21:13
zaujalo a ne málo :)
 26.10.2015 16:06
Děkuji všem za komentáře. Pravda, velká témata a interpunkce mi nikdy nešly :-))).Dlouho jsem nic nenapsal a tahám spíše z archivu, ale věřím, že v tomto inspirativním prostředí múza opět zaklepe :-)
 26.10.2015 09:36
Upřímně řečeno, ta poloha z předchozí básně ti sluší více.Tohle na mne působí trochu násilně a jaksi nedodělaně. (viz komentář kekebreke)
 25.10.2015 20:45
 Zamila
Něco v Tobě je. Teď ještě ten produkt víc učesat a zcelit :-)
 25.10.2015 19:30
Moc se mi líbí, zakládám.
 25.10.2015 18:17
kekebreke: děkuji za podnětné postřehy, je to fajn vidět to jinýma očima
 25.10.2015 16:56
Myšlenka fajn, jen mně to občas skřípe v rytmice (např. třetí sloka, kde také trochu tápu ve významu, či bych použil jiná slova, či obraty (poslední věta, místo vylíže bych dal třeba zacelí). Taky pozor na čárky a jejich psaní, čárka se píše za slovem, poté je mezera, máš to naopak. Ale ty, či někdo jiný může mít samozřejmě jiný názor a úhel pohledu.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.