Ruku na srdce

Slyším z venku divné zvuky,
stromů vidím pouze stín.
Kéž bych cítil stisk tvé ruky,
pociťuji pouze splín.

Temno jest v mé mysli,
jež prozřít stále chce.
Ochabují i mé smysly,
a tak ruku na srdce.

Smutkem se mi chvěje hlas,
na vše jsem již zůstal sám.
Minulost mou vem už ďas,
byl to všechno pouhý klam.

Naděje je v brzkém ránu,
jež mě nutí již jít spát.
Já dám přednost ale lanu,
černý prapor bude vlát.