Volný hudební text.

zase jedna výlevná

Některé vztahy jsou konečné

3x5x9. Připravuji si materiály na absolutorium, tak ještě chvíli pojedu tuhle formu.

Melancholické zamyšlení nad pomíjivostí lidských citů, které jsem kdysi napsal a nyní jsem je objevil, když jsem hledal cosi zcela jiného...

Zajímalo by mě, jestli někdo uhádne, ke komu v té básni mluvím. Asi ne, protože byste museli být naprosto šílení jako já, ale bylo by to hezké.) Moc prosím o komentáře.

"Ale já, jsa nuzák, mám jen své sny. Rozprostřel jsem své sny pod Tvé nohy. Našlapuj měkce, neboť šlapeš po mých snech." William Butler Yeats

Není trochu hloupé, nechat si utíkat život na prázdno? Nebo není slabost, že to bez něj neumím?

sladké a hořké a cukru ... je ho málo

Rozpad je život

Rozpolcen ve dví,po dlouhém vztahu už nemám sílu kráčet ve stejných šlépějích.

Sedím tu u stolu a sedím tu tak sama, osamocena od světa, který přináší do života cukr.

Klasický sonet s volnou délkou veršů.