26.09.2012
7
1226 (16)
Sedím sama na dně
veliké skleněné lahve.
Připravena se poslat za tebou.

Přeplout ten oceán nekonečného stýskání.

Sžírána mořskou nemocí
budu se drát proti proudu
a pak se v očekávání měkké písčité pláže
roztříštím o tvé útesy.
 29.03.2024 22:10
Námět se mi pořád líbí, ale je dost neučesaná a název mi přijde, že souvisel s něčím,co už v básní není...viz. komentář Taron. Je zvláštní jak to člověk časem vidí trochu jinak :)
 03.10.2012 18:01
Sasanka: Díky :-)
 30.09.2012 21:15
Skvělá! ;)
 26.09.2012 18:30
taron: ioreth: DDD: Díky moc :) A taron - taky jsem si nebyla jistá, ale má to tam svůj význam. ;)
 26.09.2012 17:13
Krása....možná to slunce bych tam nedávala...ale ty útesy..to je nádhera :)
 26.09.2012 09:52
smutná... ale krásná!!
 26.09.2012 09:51
 DDD
Ta je super! Moc se mi líbí :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.