23.07.2015
5
1441 (21)
Miluju, když mě miluješ
Potřebuju, abys mě potřeboval
Zbožňuju, že mě zbožňuješ
A co ti vlastně dávám já?

Nenávidím, když mě nenávidíš
Soudím tě, když mě soudíš
Nevidím, co ty vidíš
Kam svý šípy za oponou míříš?

Toužím, abys po mě toužil
Přeju si, aby sis mě přál
Nechci, aby ses soužil
Chci ale, abys o mě stál

Jdu blíž, když mi unikáš
Unikám, když jsi mi blíž
Chci ale vědět spíš...
Sníš o mě aspoň někdy,

když spíš?
 27.07.2015 23:40
To je moc hezký ,tak lehce plyne ten nápad a myšlenka je dobrý..:)
 24.07.2015 17:21
Přeju ti, ať tvá poezie dorazí k uším toho, komu je určená. A ať ten člověk pochopí, že je pro něj (lidi jsou občas nechápaví ignoranti :-D ).

Jinak báseň se mi zamlouvá. Líbí se mi ta symetrie v myšlenkách a ve slovech. Mám rád symetrii.
 24.07.2015 12:01
a mně líbí
 24.07.2015 11:04
 Zamila
Závěr je fajn. Celkově to má dobrý nápad, jen je to zpracováno zbytečně jednoduše a klišoidně ... Tak zase příště :-)
 24.07.2015 00:02
Pěkné. Hezky a tak nějak volně a přirozeně popsané city. Nepravidelná rytmika mi tu sedí. :-) Jen si dovolím upozornit na chybky: „abys po mNě toužil“ a „Sníš o mNě“.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.