...... co je víc

Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...

jsou chvíle co tě dostanou..

Zase jsem si jen tak hrál na textaře. Má to takovou houpavou melodii...

Audio: https://soundcloud.com/tomcortes/tom-dvo-k-film-pro-pam-tn-ky

Boj o lásku nemůže být nikdy marný...

Trochu aromantická báseň/úvaha s milostnou a anatomickou tématikou. Určena k sebereflexi.

the care of the ghost by return of post

... a je to navždy...

Lze to i zpívat...

.........prostě jen sen o věcech skutečných.........

Ne fena, nýbrž žena z Dalmácie :D

Tak je tady dámy, páni, další hravé veršování, bylo rovněž na zadání, jinak teď nepíšu ani...

Lophophora je zážitek.

Zní to trochu jako zpověď mimozemšťana :)

Ještě jeden ze sonetů inspirovaný opět nádherným dílkem z veršotepárny na zadaná slova: jabloň*rodina*kamarád* whisky*rybník. Ani tento nebyl soutěžní, vznikl jen jako komentík již po termínu...