22.10.2014
11
1582 (16)
Vzpomínám na křišťálovou studánku
kde vůkol rostlo lískoví
taky černý bez
tam rozplétal já párek zlatých copánků
a sytil pohled hladový
kdeže je to dnes

studánka už vyschla dávno před léty
copánky si jiný vzal
já šel světa kraj
místečko kde ptactvo pělo kuplety
zavážkou kdosi zasypal
opět zmizel ráj


(O kolik rájů se ještě okradem
než vše zavezeme vlastním odpadem.)
 23.10.2014 21:20
Ano, Orionka to řekla za mě...paráda...
 23.10.2014 21:01
Ten přechod z něžné lyriky k zelené výzvě je super. Málokdo tady má takový smysl pro originální pointu :).
 23.10.2014 20:58
báseň by byla nádherně nostalgická, s tím koncem je smutně pravdivá, líbí
 22.10.2014 22:12
Zamila: taron: Psavec: PrimaDen: j.f.julián:
díky za návštěvu a komentáře ;o)
 22.10.2014 22:09
Amelie M.: všechno je pravdivé, až na ty copánky, měla krátké vlasy ;o))
 22.10.2014 21:59
 Zamila
Starý námět, krásné podání ... Pěkná báseň :-)
 22.10.2014 17:18
krásná, krásná a proč tak ta krása studí? No...nostalgie, koza Róza rohatá :))
 22.10.2014 15:48
Tedy ..ty mi přímo mluvíš z duše...:))
 22.10.2014 11:37
Ráje nám pomalu mizí.
 22.10.2014 08:10
Hezké! :-) Podobnost je jistě zcela náhodná! :)) Akorát to téma je takové smutnější.. taky mě tohle mrzí..
 22.10.2014 07:53
 j.f.julián
tady víme, co nám to připomíná...je to dobré, ale na mě jsou verše trochu strohé. (každý máme svůj styl) jfj

jinak zas nevím, kde hodnotit...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.