Nějak na mne působí podzimní nálady...

Dnes jsem našla dlouhohledaný sešit s názvem "Útržky srdce", psaný kdysi na přelomu let 1995 a 1997, tak toto je z něj malá ukázka...

Slyš! Jaro na okénko ťuká, zima si chystá pelíšek, někdo prožívá touhy muka, jiný smí hladit kožíšek...

Věnuji všem, kteří mají pocit, že jim úkoly a povinnosti nedovolují ani se v klidu "vysmrkat"....:-) natož si s někým normálně popovídat...

Původně komentář k jedné básni i zde píšící autorky, teď povýšen na dílko...Zdálo se mi být mi velkým luxusem nechat deset slok ležet ladem někde vskrytu.;o)))

*******(m.)

Myslím, že to je férová nabídka...8-o)))

Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...

(Z.)***

***** náladovka..., či spíš zamyšlení...

jak paprsky Slunce...

...

... ještě jeden akrostich ...

"Život je pro mne obnošená vesta!" Tak to zpíval Jiří Suchý. Já si vypůjčil jeho melodii pro poněkud optimističtější text...;o)))

... co je nám do ... ále nic ...