Ač podzimní splín duši jal, srdce si sní, miluje dál...

Rozhodl jsem se rozšířit nám veršotepárnou navržená schémata sonetů o další typ, vždyť i Baudelaire psal jinak. Takže je tu Shaneovský sonet s formou ABAB CCDD EFE EFE. Vlastně Puškin říznutý Lentinim.:-P

Verše pro kamarádku k dnešnímu Lásky svátku.

...???

Inspirováno básní "A noc je nahá černoška" ze stejnojmenné sbírky textů Jiřího Suchého.

Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...

Další pokus o pantun, tentokrát na zadaná slova: úvaha dívka hora portrét konec.

Tahle báseň vznikla před lety na kurzu angličtiny, když učitel jako každý rok, vyprávěl o anglických vánocích, stejnými slovy jako loni, a diktoval stejný recept na vánoční pudink - chudý i bohatší...

Ach ty moje romantické úlety...

nic nevzdávám...

nás spojuje...

mé tajné přání (momentálně se netýká nikoho konkrétního)

(I.N.)dvojitá miniatura(?) ..bez souvislosti s žádnou předchozí básní.. zkrátka "na čistý list papíru"

navazuje na "Ohnisko dní"......

Nějak na mne působí podzimní nálady...

K vlastnímu odloučení došlo už někdy v červenci, ale až dnes "to" ze mě přešlo do veršů...

Slyš! Jaro na okénko ťuká, zima si chystá pelíšek, někdo prožívá touhy muka, jiný smí hladit kožíšek...