|
triolet
|
|
Rozhodla jsem se pro trochu smutnější verzi básničky..
|
|
19:13
|
|
...pro všechny..., kteří byli součástí našich životů a které jsme milovali...
|
|
momentka... prostě mi tam vlítla
|
|
Název je výstižný víc než dost.
|
|
schovaní jsou v ní dva mrtví básníci, a podzimní lezavo
|
|
Smrt patří k životu, ale musí chodit i tak brzy?
|
|
věř s námi, že vyhraješ...
|
|
Možná poslední... pár pocitů...
|
|
dozví se každý z nás až na konci... nebo taky ne
|
|
o mase bez masa.
|
|
Každé ráno si vzpomenu na některou ze slok. Krásně to dokreslí příjemnou náladu.
|
|
Na konci každé cesty čeká nějaký cíl, ale taky konec...
|
|
Ještě nenastal čas odejít
|
|
LDN... a mé vzpomínky na práci zde
|