Osobně si myslím, že jako báseň nic moc, ale třeba se to někomu bude líbit. Hlavně chci vyjádřit lítost lidem, kteří se nikdy už domů nevrátili.

věř s námi, že vyhraješ...

Devils zadal téma, tak to zkusím - Večeře (měla to být temná báseň, dávám vše ze sebe)

.. byla to noc, kdy padaly hvězdy.. lidé nadšeně otáčeli hlavu k nebi a sdíleli své pocity a já.. držela jsem ji za ruku, dokud neusnula..

nikdy mne nemiloval

schovaní jsou v ní dva mrtví básníci, a podzimní lezavo

O tom, co dnes zůstává po mrtvých.

Možná poslední... pár pocitů...

Zamyslete se.. jaké by to bylo, být psychopatem, být uzavřen v blázinci, do konce života..

Na konci každé cesty čeká nějaký cíl, ale taky konec...

Byl jsem tam, plakal jsem tam, cinkal jsem tam...

Příjemné čtení pradávného příběhu :) (Jakákoliv podobnost mezi básní a realitou jsou čistě náhodná;)

...

básnička z 1.7. 2009. Vyšla ve sbírce. Mám ji rád. Recituje se na pohřbech. Prý. Já to nevím, ještě žiju.

LDN... a mé vzpomínky na práci zde