Včera večer se mi nějak jako člověk nechtělo spát, tak jsem popadla bloček, přisponkovala mini baterku a psala v posteli. Začala jsem psát na začátek jednu věc, kterou jsem měla dodělat, a při ní mě napadla ta skvělá idea na pár poetických řádků. Dopsala jsem hlavní práci a vrhla se na realizaci osvícené myšlenky. Sama jsem nevěděla, jak budu psát či tak, jelikož už několik týdnů jsem nedopsala ani jednu báseň, která zůstala v jiném notesu rozepsaná jako všechny díla, vzpomínky v paměti. Kreslila jsem písmenka po písmenku v mém typickém stylu psaní, gumovala, při deletování těch vybledlých slov jsem se náhle cítila zvláštním způsobem tak šťastně, euforicky. Téměř jsem zapoměla na všechen smutek, pesimismus a nostalgii kolem mě. Válela jsem se v posteli od žmolků vygumovaných barevných slov, dělala jsem to, co vždy zaměstnalo moje smysly a mohla jen tvořit a nepřemýšlet. Dosud, když jsem psala, nikdy jsem necítila takovej pocit. Bylo to krásné. Najít dokonalost takhle náhle. Snad nebyla anotace moc dlouhá, předem se kdyžtak omlouvám, pěkné počtení mé hříčky slov :)

taková spíš mini

Taková Středověká

Snad tu nemáte šerifa.

ale jen tak...pro srandu číslům, co nejsou důležitá

jen tak

Hodina biologie. Jak inspirující. Díky za komenty. :)

21 let uplynulo po ,,revoluci", a přesto se nezměnilo vše, v co se doufalo. Lidé ale nechtějí více, oni jsou rádi, za to málo, ale tím jsou vini. Teď remcají, teď nadávají, však za chybu mohou oni. A kdo chybu napraví? Opět, pouze oni.

když vás trápí hladomory, války, massmédia, reklama, smrt a spousta nepodstatných věcí...

Tomu, kterého miluji..

jak mi to chybí, hrát víc... abyste rozumněli. vystudovat klavír je jedna věc, ale potom se hře na něj věnovat dostatečně při studiu jiných oborů je věc druhá.

...

:)