Svěrákovská inspirace.

někteří hledají, a někteří se hledají, a někteří netuší, proč ti a ti jsou na cestě..

Dnes jsem navštívila diagnosťák a zanechalo to ve mně šílené dojmy a emoce... Kdybych je nedala na papír... neusnu:-)

Když tak procházím sešity se svou ranou tvorbou, tak s nimi nacházím i některé vzpomínky. Třeba tuhle jsem napsal tenkrát, co mě pochválil Michal Horáček (řekl, že jsem šikovný). Za co že mne pochválil? Za to, že jsem jako pomocný stavební dělník bleskurychle přestříhal plot, který odděloval jeho pozemek od sousedního, jenž údajně značně předražený přikoupil. Podíval jsem se mu do tváře a viděl, že štěstí je krásná věc. I to co se dá za prachy koupit. Ale Bludný Holanďan s tím nemá nic společného, pouze to, že vznikl ve stejný čas, v roce 1991. Je to takový monolog životem znechuceného herce.

jedna starší... našli by jste ji v zápiskách

..Trápí mě pět ranních probuzení v týdnu...čekací doba na dny, které mě neskutečně naplňují štěstím a láskou..každý na něco čeká a musí se prát pro to, by mu bylo přáno :-)

..takže nejspíš zamýšlení nad jednotlivci a celkem..V podstatě ikdyz je nás na své 7 miliard vždy Jsme na všechno sami ..Jen my naše myšlenky,činy a hříchy...

kdyby jsme si vyměnili roli se zvířaty, dost bychom se divili....

Óda pro sebevraha 2..

a cesty městy

Třeba se v ní pár lidí najde :)

S léty přicházejí mnohá porozumění nuancím našich let ve škamnách školičky Velkého profesora a my potom pomalounku začínáme vnímat „les“ za tím „stromem“…

..milé, když jdete do práce a naleznete překvapení :)

Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...