úryvek z většího celku, inspirací bylo pár karet z tarotu ...

Přeber si každý, jak chceš sám.

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

......je barevný ....

Mně to vážně nejde...

ššššš---šššš--- železniční

Možná už zítra budu zase v depce dnes však rmoutit se mi nechce Když cítím se nevinně a je mi tak prima – he!

Noc ze soboty na neděli. Stopy dvanáctiletého harcování po plesech.

Když se kuřeti usekne hlava, tak ještě chvíli běhá, než umře.

.. když směr je dán

a je tady zas...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

komentujte prosím!!

už to nehulte!

občas, to na čas, zamrzne...

Tahle báseň je věnovaná jedné zdejší autorce, která se ve svých něžných ale smutných básních stále trápí pro to, co nelze změnit. Moc rád bych Ti, děvče, pomohl, ale mohu Tě jen takhle na dálku povzbudit...Tu hlavní bitvu si však musíš vybojovat Ty!

... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...

snad nepochopitelná... snad divná... ale je...