Tuhle jsem napsala při čekání na autobus do práce.. Malý klučina se totiž hrál v parku opodál s míčem a mně nějak propadli vzpomínky..

momentální pocit...

...v parku na lavičce, tam, co jsme sedali spolu... A tohle mě napadlo a ještě jsem to vyfotila:-)

kratinká, v polospánku

Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...

Jsou dívky, pro které je každý projev lásky bernou mincí! Ostatně bez té mince vás ani Chárón nepřeveze přes bájný Stix! C'est la vie...

těžko říct, zda to zařadit do kategorie básně/život či básně/láska....pasuje to na obojí...název je odpovědí na závěrečnou otázku =) protože tak to prostě jest!

úryvek z většího celku, inspirací bylo pár karet z tarotu ...

Přeber si každý, jak chceš sám.

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

......je barevný ....

Mně to vážně nejde...

ššššš---šššš--- železniční

Možná už zítra budu zase v depce dnes však rmoutit se mi nechce Když cítím se nevinně a je mi tak prima – he!

Noc ze soboty na neděli. Stopy dvanáctiletého harcování po plesech.

Když se kuřeti usekne hlava, tak ještě chvíli běhá, než umře.

.. když směr je dán

a je tady zas...

Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

komentujte prosím!!