Ze všeho, co věčné jest, právě Láska je nejkratší!

Rozhodl jsem se rozšířit nám veršotepárnou navržená schémata sonetů o další typ, vždyť i Baudelaire psal jinak. Takže je tu Shaneovský sonet s formou ABAB CCDD EFE EFE. Vlastně Puškin říznutý Lentinim.:-P

Myslím, že to je férová nabídka...8-o)))

Srdce na toulkách jsem ztratil, a i když hned jsem se vrátil, hledal tu a hledal tam, jenom pocit prázdna mám...

Nějak na mne působí podzimní nálady...

Tahle báseň vznikla před lety na kurzu angličtiny, když učitel jako každý rok, vyprávěl o anglických vánocích, stejnými slovy jako loni, a diktoval stejný recept na vánoční pudink - chudý i bohatší...

Ach ty moje romantické úlety...

Další pokus o pantun, tentokrát na zadaná slova: úvaha dívka hora portrét konec.

Původně komentář k jedné básni i zde píšící autorky, teď povýšen na dílko...Zdálo se mi být mi velkým luxusem nechat deset slok ležet ladem někde vskrytu.;o)))

nás spojuje...

Láska nebývá lékem na všechen žal...a příliš smutku zase zatemňuje oči...když se to ale dobře zkombinuje...vznikne slza...to abychom mohli prozřít...:)

Slyš! Jaro na okénko ťuká, zima si chystá pelíšek, někdo prožívá touhy muka, jiný smí hladit kožíšek...

A opět jsem sáhl do bezedné studnice svých komentářů a povýšil jeden z nich na dílko! Tenhle jsem napsal k básni "Zamilovaná" na literu, od bezva človíčka, čertíčka 24...

Honza Vyčítal mne dost namíchl tím svým pamfletem na podporu amerického radaru u nás, pro který si ještě půjčil melodii písně složené k oslavě prvního kosmonauta! Tak jsem pro změnu na melodii válečného hitu Quantanamo složil píseň věnovanou Lásce! Ať věčně platí to, co jsem použil i jako název svého dílka! ;oD shane

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

Vstoupil jsem bez klepání do svého nitra a na toulkách krajinami svého srdce potkal jsem Tebe! Pocit nevýslovného štěstí prohřál svým slunečním jasem naše duše a my spolu nyní mlčky jdeme vstříc tomu, co se ještě nenarodilo!;o)))

Jen pár bláznivých veršů, co mne napadly...