..
 07.06.2010
4
1332 (8)
0
malá holka stojí na balkoně
louská pistácie
do ticha
noc už je stařena, co lidi pouští sednout
sami stojí s nepřítomnými výrazy
není z nich cítit život
občas zahlédnou svou tvář ve skle
ucuknou
za chůze zásadně civí do země
neslyší vlastní kroky
plíží se tak, aby nebyly slyšet

v tuhle hodinu pekaři už mají první kouřovou
a kočky obdivují
prozpěvující ptáky
alespoň pro dnešek je nechtějí zardousit

poslední pistácie
ještě není čas
pouliční lampy si zase hrají na slunce
a ona nemá to srdce jim říct
pravdu

v dva kilometry vzdálené nemocnici
právě rodí žena
ač je to neobvyklé, přemýšlí
nepláče kvůli bolesti
kvůli sobě

zítra ráno vstane dřív a odejde

odejde sama.

holka konečně rozlouskla poslední pistácii, hází skořápku někam do silnice, bere prázdnou sklenici do kuchyně. postel v ložnici je pro dva. nikdo v ní nespí. nikdo nespí v tom báječném saténovém povlečení.

holka se choulí v obýváku na gauči.
 09.06.2010 10:31
Ty jo, velice dobrý, málokdy se mi stává, že by báseň asociovala každým řádkem příběh (odehrál se mi v hlavě takový krátký film)... Asi jsem divnej, ale ta "próza" na konci, ještě podtrhuje dějovost a pocitovost celé básně... Jen jedna věc mě mrzí... Že jsem to nenapsal já :-D
 08.06.2010 00:04
jůůů...početla jsem si :-)...ale ten konec se mi tam taky moc nelíbí ....
 07.06.2010 21:27
Hmmm, tak to je hodně zajímavý ...taky bych se přiklonila k jinému typu závěru, ptz až závěr vlastně vypovídá a odkrývá téma ... to skryté ....vyjádření veršem, byť volným, by tak zajímavému kousku, podle mého názoru, více slušelo ... ale jinak ...díky za podnět k zamyšlení ... ;-)
 07.06.2010 20:50
Zajímavý námět i zpracování, trošku mi tam nesedí ta próza na konci, ale to je jen asi osobní pocit :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.