Kráčíš a netušíš

Kráčíš lesem, jasné slunce zem ozařuje,
jsi sám, srdce tvé napětím bije.
Kráčíš podél břehů, kol řeka prudká,
slunce zajde za mraky, cesta krutá.

Bičuje tě déšť, tělo se ochladí,
vítr zuří, na chvílí tělo zastaví.
Zapomínáš na lásku, jsi stále sám.
cesta se strácí, jdeš nevíš kam.

Jdeš bez cíle, blesky se kříží,
jaro, léto, podzim, zima období čtyři.
Počítáš měsíce, roky, kdy konec nastane,
jedna věc určitá, smrt tě dostane.

Netušíš zda dnes nebo až zítra,
každý den,smrt na nás čeká.
Čeká na každého, každého z nás,
příjde určitě, pak skončí náš čas.