|
|
Schoulit se do bezpečí jeho obětí,
cítit jeho teplo,
tlukot srdce,
to jak voní,
jak dýchá pro ni
Žít třeba v domečku pro děti,
usrkávat ranní kávu
z oprýskaných hrníčků,
být někdy u něj
a taky sním
.
.
.
.
.
.
.
Chtěl by?
cítit jeho teplo,
tlukot srdce,
to jak voní,
jak dýchá pro ni
Žít třeba v domečku pro děti,
usrkávat ranní kávu
z oprýskaných hrníčků,
být někdy u něj
a taky sním
.
.
.
.
.
.
.
Chtěl by?
žít v domečku pro děti, to jediné mi přijde trošku originální a zajímavé...zbytek bohužel ne, tak třeba příště
Za začátku jsem si říkala, jejda, už zase, nějaká šíleně ohraná...ještě že jsem četla dál, ten konec mě dooost potěšil...až mi přišlo, že je to škoda, že není delší...
A zeptala ses ho :-)? I když - toho pravého nemusíš ...ten se zeptá Tebe ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

