přidáno 25.02.2010
hodnoceno 1
čteno 1320(17)
posláno 0
Tak vzdálená jak hvězdy na nebi planoucí, jako země vysněná. Strach, jak lavina zahaluje mé naděje a růžové sny o nás dvou. Kde jsem tě ztratila, kde tvou dlaň pustila jsem, kde chybovala jsem? Jsem sama........Kam jsme se to poděly?

Snad třetí vstoupil do hry. Těžký soupeř, když ty jím pohlcena jseš. Nemá krásnou tvář, široká ramena a uhrančivý phled. Ty víš, čím okouzlil tě. A já? Jsem sama...........
přidáno 04.02.2015 - 22:48
:(

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
opouštěná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Už bych neměla....
Předchozí dílo autora : Nikdy??

» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]
» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :
Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming