přidáno 20.02.2010
hodnoceno 0
čteno 1056(10)
posláno 0
vysněná vzduchová loď jen má
se může svým plachtěním vznášet
mořský pták křičící závidí ji
já hrdostí pouhou bych otupěl

jaké to je být ve výšinách svých
blízko blankytným nebesům
dívat se na vše co dole se skrývá
a rukou si vlasy prohrábnout

na místo toho mám okovy těžké
tvrdé nelze z nich uniknout
stísněně ležím v ošklivé krychli
bez dvéří však s klikou rozbitou

básněmi opouštím krvavou kaňku
bolí psát bolí spát hlavičkou v kopřivách
létat však létat tak jako ten pták
jen přežít ho přežít svůj věčný strach

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Epitaf nadějí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sedím u topení
Předchozí dílo autora : Sladký sliny

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

MacBook Air 15

Na skvělém Macbooku Air vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2023 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku