přidáno 08.02.2010
hodnoceno 0
čteno 1300(6)
posláno 0
Statná borovice v poli stojí,
obklopena mlhou ze všech stran,
desítky let ji k místu pojí,
společníkem snad jen hejno vran.

V omšelé šedi let,
slza po kmeni neukane,
již nemá sílu klet,
když smutek ji zavane.

Vzpomíná na tváře pocestných,
Jež usedali pod ní,
Lidé činů čestných i nečestných,
Mezi nimi zlí či hodní.

Neví si se životem rady,
Když oddává se marným zlostem
Proč musí stát zrovna tady?
Kde jen samota je hostem.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Osamělá borovice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Trápíš se...

» narozeniny
Tereza v. [13], Yeah [11]
» řekli o sobě
milancholik řekl o Sokolička :
Jedna z prvních, kteří mě tu svými díly zaujaly. A zájem o její díla i ji samotnou trvá... Osoba, které se můžu svěřit se vším, jedna z múz.. Nikdy jsem nečekal, že bych mohl někoho tak skvělého poznat přes internet. Moc si ji vážím.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming