přidáno 21.01.2010
hodnoceno 1
čteno 1311(17)
posláno 0
všechen můj žal mi můžeš vzít
není to těžké
stačí jen říct
vlastně ne
nemusíš mluvit
stačí mě jen tvou přítomností opít
jenom tím, že jsi tu
to tvůj smích
a tvoje oči,
letí se mnou po Orbitu.
Nechci už nikdy světlo hvězd pít
a z prsů komet sát svůj klid
nechci už jenom s jetřenkou spát
nechci a nebudu
dávat jí žrát
ve verších svého citu
a v písních pooiviny všech mých světů
astrální blaženot je mi málo
to o tobě se mi v vesmíru zdálo
přidáno 22.01.2010 - 02:28
na konci ti uteklo v několika slovech pár písmen...ale jinak je to fajn počtení :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
cogito, ergo cogito : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : 1/4 hodina
Předchozí dílo autora : soubor odstavců vol. III

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming