![]() ![]() ![]() ![]() |
1/4 hodiny bolesti do který shrnu život
je 10 minut úsilí pro jedno malý pivo
3 minuty lásky co hledá se minutu
a minuta pochopení
konečnosti životů
je 10 minut úsilí pro jedno malý pivo
3 minuty lásky co hledá se minutu
a minuta pochopení
konečnosti životů

možná. Taky jsem mohl napsat, že tomu nerozumím. Jak pak kritizovat něco čemu nerozumím?

Úsilííííííííí! Aaa ta hrubka mě praštila do očí jako první.:)
Jinak je to takové nemastné neslané... Možná ty poslední dva řádky mi řekly víc, ale zbytek mě nezaujal.
Jinak je to takové nemastné neslané... Možná ty poslední dva řádky mi řekly víc, ale zbytek mě nezaujal.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
1/4 hodina : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kristýně
Předchozí dílo autora : cogito, ergo cogito
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
werewolfed death [18], sushi [13], zelva990 [13], Petr Lampadump [12], HelenaHa [8], Kuzna [8], Audrey Diamond [6], Cynická Mary [4]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?