vášeň, ta dává smysl

prší
lehounký kapky
vláha jako esence života

sedíš na kameni
bosý nohy i nohavice kalhot ti omejvá proud řeky
jsou na něm kroužky od dopadajících kapek
tvoje levá ruka běhá po hmatníku
fialovej lak na nehtech pravačky je trošku otřískanej od strun
jak se chvějou, odletujou z nich malý kapičky jako vodní ohňostroj
je elektrická, ale hraje bez elektriky
tvý vlasy, ač mokrý, se vlněj do akordů
jeden neposlušnej pramínek tě šimrá na nose
déšť bubnuje a řeka basuje
celá kapela...

zpíváš
nádherně
na ničem jiným nezáleží
seš ve svým živlu...