|
Zrovna jsem četla jednu část v knížce a napadlo mě tohle. Vztahuje se to k ději... přímo i nepřímo.
|
Ztratit a zapomenout,
to však nelze více,
je tak těžké předstírat,
bolestí dusí se mé plíce
- i srdce.
S tvou rukou v té mé,
vzpomínám na ty krásné chvíle,
dívám se na tvou klidnou tvář,
vím, že jsi daleko - více jak míle.
Ať probudíš se tiše prosím,
rdousím v sobě pláč i vzlyky,
nejradši bych pro tebe zemřel
pro tebe
a tyhle okamžiky.
to však nelze více,
je tak těžké předstírat,
bolestí dusí se mé plíce
- i srdce.
S tvou rukou v té mé,
vzpomínám na ty krásné chvíle,
dívám se na tvou klidnou tvář,
vím, že jsi daleko - více jak míle.
Ať probudíš se tiše prosím,
rdousím v sobě pláč i vzlyky,
nejradši bych pro tebe zemřel
pro tebe
a tyhle okamžiky.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.